Teoretické aspekty oceňování podniku v ČR

Reg.č.: GAČR 402/05/2163
Řešitel: Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.
Období: 2005-2007

Publikační výstupy v databázi publikační činnosti VŠE

Obsah:

V souladu s cíli projektu byly analyzovány vybrané metodické problémy mající zásadní význam pro oceňování podniku. Dále byly na základě vývoje teorie podnikohospodářských disciplín hledány možné způsoby řešení, které by byly zároveň prakticky použitelné. Výsledkem těchto prací jsou následující závěry:

Byly zpracovány studie k teoretickým a praktickým problémům tržní hodnoty jakožto základního výstupu při oceňování podniku v ČR. Hlavním závěrem je, že tržní hodnotu je možno hledat jen za určitých, poměrně specifických podmínek a že tedy tento standard hodnoty nemůže být jediným používaným standardem hodnoty při oceňování podniků.
Základním způsobem tržního oceňování podniku je použití výnosových metod, především metoda DCF a EVA. Tato metoda má více variant. V rámci našich výzkumů byly specifikovány podmínky, při jejichž splnění dávají tyto metody shodné výsledky.
Pro oceňování podniku s omezenou životností, zejména pak podniků málo výnosných byla teoreticky a prakticky rozpracována metoda amortizační hodnoty.
Podle našich závěrů je potřebné při oceňování podniků zohlednit i na obecné úrovni specifika podniků různých odvětví a oborů. V rámci našich výzkumů jsme se věnovali především specifickým postupům pro oceňování bank a lékařských ordinací a některým aspektům oceňování podniků činných v zemědělství a potravinářství.
Z pohledu oceňování je zvláštním problémem ocenění koncernu. Jde především o otázku, zda koncerny oceňovat jako celek nebo jako součet ocenění jednotlivých koncernových podniků. V rámci našich výzkumů jsme specifikovali předpoklady pro výhodné uplatnění obou dvou základních přístupů s tím, že zřejmě bude převažovat oceňování koncernu jako celku, které však bude respektovat specifické možnosti vývoje jednotlivých podniků.
Trvalým teoretickým a praktickým problémem oceňování podniku zejména v našich podmínkách jsou metody kalkulace diskontní míry. Z našich analýz vyplývá, že teoreticky základním způsobem kalkulace diskontní míry je metoda jistotních ekvivalentů, pro současnou praxi lze doporučit různé postupy odvozené z modelu CAPM, zvláštní přístupy vyžadují podniky čistě soukromého charakteru (zde zatím doporučujeme jistotní ekvivalenty odvozené z modelu linie kapitálových trhů, do budoucna lze předpokládat stále širší využívání modelů založených na přístupu ex-ante tak, jak to odpovídá vývoji teorie oceňování v nejvyspělejších zemích).
Na základě teoretických a empirických analýz byl zpracován kvalitativní model pro odhadování diskontů a prémií při ocenění různě velkých podílů na základním kapitálu podniku.
Značné úsilí jsme věnovali i oceňování nehmotného majetku s důrazem na oceňování ochranné známky a technických řešení. Z našich analýz vyplývá, že při oceňování ochranné známky bude i nadále z praktických důvodů převažovat metoda licenční analogie s tím, že pro některé další složitější metody, které by slibovaly přesnější výsledky, nejsou zatím vytvořeny podmínky.
Výzkum se věnoval i pokročilým metodám výnosového a porovnávacího oceňování nemovitostí.

Spolupracovníci:

doc. Ing. Milan Hrdý, Ph.D.
doc. Ing. Jitka Veselá, Ph.D.
Ing. Jan Jurečka, CSc.
Ing. Pavla Maříková, CSc.
Ing. Tomáš Buus
Ing. Barbora Jetmarová (Rýdlová)
Ing. Pavel Svačina
Ing. Lucie Zahradníčková (Jahodová)
Ing. Zbyněk Zazvonil

Doktorandi:

Ing. Petr Huňka
Ing. Tomáš Krabec