Termíny

18.9.2017 - 15.12.2017 - Výuka v zimním semestru 2017/2018

29.9.2017 - Děkanský den

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




2002-09: konference v Praze

Mezinárodní konference

"Oceňování podniku v podmínkách transformujících se ekonomik"

(Praha, 26.9.2002)

Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze (dál jen VŠE) ve spolupráci s Katedrou financí a oceňování podniku VŠE, Českou komorou odhadců majetku, Ekonomickou univerzitou v Bratislavě, Centrem evropských studií a Konrad-Adenauer Stiftung uspořádal na konci září jednodenní konferenci na téma "Oceňování podniku v podmínkách transformujících se ekonomik". Konference se zúčastnilo více než 200 účastníků z České republiky, Slovenska a Německa.

Konferenci zahájil prof. Miloš Mařík, ředitel Institutu oceňování majetku VŠE a současně vedoucí Katedry financí a oceňování podniku na VŠE. Po přivítání hostů zdůraznil potřebu vytvořit v České republice forum pro výměnu názorů na problémy, se kterými obec znalců a odhadců každodenně zápasí. Vyslovil přesvědčení, že akademická půda Vysoké školy ekonomické je pro tento účel mimořádně vhodným prostředím.

Jako hlavní řečník vystoupil prof. Gottfried Nahr z Fachhochschule Regensburg. V úvodu se zaměřil na zhodnocení teoretických přístupů k oceňovacím metodám v Německu. Vlivem kolínské školy se od druhé poloviny 70. let ustupuje od názoru, dle něhož lze stanovit hodnotu podniku jako objektivní, která je všeobecně platná a je možné ji kdykoli přezkoumat. Dnes se považuje hodnota podniku za veličinu determinovanou přímo samotným účelem ocenění. Různé účely ocenění tedy vedou k odlišným oceňovacím metodám a návazně i k rozdílně vysokým hodnotám. Kombinace výnosové a substanční hodnoty je neodůvodnitelná, neboť podnik může buď pokračovat v činnosti nebo může být zlikvidován, nikoli obojí. Přesto se pro daňové účely v Německu používá tzv. stuttgartská metoda, což je právě metoda kombinovaná. Dnes nehraje velkou roli ani samostatné substanční ocenění, neboť lze pro něho jen obtížně nalézt adekvátní účel. Rozhodující význam je přikládán metodám výnosovým.

V druhé části svého vystoupení se zabýval současným stavem oceňování podniku v Německu. Pro auditory je důležité přijetí nového IDW Standardu 1 "Zásady provádění ocenění podniku", který reflektuje na nejnovější teoretické názory. Další podstatnou změnu přinesl nový zákon platný od 1. ledna 2002 o nabídce při nabytí cenných papírů a při převzetí podniku. Zvláště se vyjasnil přístup k určení hodnoty přiměřeného vyrovnání pro minoritní akcionáře v případě tzv. nuceného odstoupení. Toto vyrovnání má být nyní již plným ekonomickým odškodněním. Velmi opatrně musí být prováděno ocenění vycházející z rozdílných účetních systémů jako je HGB, US-GAAP či IAS. Nikdy nekončícím problémem je hledání "pravdivé" kalkulační úrokové míry. Ačkoli se pro mnohé teoretiky zdají být otázky spojené s oceňováním jako již dávno vyřešené, z hlediska praxe jsou odpovědi na tyto otázky stále neostré a řešení je proto zcela otevřené.

Miloš Mařík se soustředil na metody určení kalkulované míry v podmínkách České republiky a zejména na problematiku nákladů vlastního kapitálu. Zhodnotil nedostatky dosavadních přístupů používaných v České republice a vyslovil doporučení, aby byl přijat model založený na datech z mezinárodních, respektive severoamerických kapitálových trhů. Svůj názor podpořil poukazem na současné globalizační tendence. Zároveň analyzoval vazby mezi jednotlivými kategoriemi hodnoty a způsoby kalkulace diskontní míry. Za hlavní problém označil kalkulaci diskontní míry pro určování tržní hodnoty. Je třeba si klást otázku, do jaké míry vůbec lze, zejména v našich podmínkách, tržní hodnotu stanovit.

Nové proudy v oceňování podniku se staly předmětem vystoupení i Evy Kislingerové z katedry podnikové ekonomiky VŠE, která se zabývala především problematikou oceňování podniků tzv. "nové ekonomiky". V této souvislosti poukázala zejména na možnosti, které poskytuje teorie reálných opcí při oceňování podniků ve stále náročnějších podmínkách globalizujících se ekonomik.

Evropským oceňovací standardům EVS 2000 a jejich aplikaci v podmínkách České republiky se věnovali dva účastníci. Bedřich Malý, prezident České komory odhadců majetku. Zaměřil se na obsah jednotlivých standardů, zvláště těch, které se týkají podmínek pro výkon profese odhadce. Tyto standardy by měly tvořit základ vlastních českých oceňovacích standardů. Projekt jejich zpracování byl již odstartován. Podle Jaroslava Šantrůčka, předsedy metodické sekce České komory odhadců majetku, nevnáší EVS 2000 do tuzemské oceňovací praxe "převratné novum", přesto ale uvádí či zdůrazňují některé zásady a postupy, které jsou u nás dosud opomíjené či nedostatečně zakomponované do hodnoty podniku. Na téma Evropské unie navázal Jaroslav Kopta z a. s. PROFI-TEN, jenž vyjádřil obavu nad tím, zda vstup České republiky do Evropské unie a vystavení českých podniků zvýšené konkurenci, je již dnes jako určitá hrozba zapracováno do znaleckých posudků.

Anna Harumová z Katedry podnikových financií Ekonomické univerzity v Bratislavě charakterizovala stávající podmínky oceňování majetku na Slovensku ve vztahu k legislativním normám platným od r. 2002. Autorka dále zdůraznila přínosy nové vyhlášky i z hlediska úpravy v oblasti ekologických zátěží a závazků z toho vznikajících. Rostoucí význam odhadcovské profese a zvyšující se nároky na kvalitu posudku na Slovensku vyžadují standardizaci s přihlédnutím k obdobnému procesu v rámci Evropské unie. Nad současnou právní úpravou oceňování podniku na Slovensku se zamýšlel rovněž Jozef Greňo z Katedry podnikohospodárské Ekonomické univerzity v Bratislavě. Ve svém příspěvku se zaměřil na likvidační metodu a její modifikaci ve vztahu k požadavkům vyplývajícím ze zákona o konkurzu a vyrovnání.

Petr Marek z Katedry financí oceňování podniku VŠE demonstroval vliv nákladů zastoupení na tržní hodnotu obchodní společnosti. Náklady zastoupení v užším pojetí vznikají v důsledku tunelování, a dále nadměrné spotřeby, neschopnosti a lhostejnosti agenta (manažera, popř. majoritního vlastníka). Jejich existence má za následek pokles tržní hodnoty podniku. Jeden z hlavních léků, který by měl vést k jejich snížení, tvoří likvidita trhu. Jan Jurečka ze stejné katedry upozornil na problémy spojené s nadhodnocením růstu tržeb ve výnosových metodách které ve svém důsledku mohou vést ke stanovení extrémně vysokých tržních hodnot podniku. Na základě zpracování výsledků 92 ocenění však zjistil, že počet ocenění, v nichž růst tržeb předbíhá růst HDP, je v podstatě velmi podobný počtu ocenění, v nichž se předpokládá růst tržeb pomalejší než růst HDP. Což lze považovat za velmi pozitivní jev. Nicméně autor nabádá odhadce, aby bedlivě posuzovali podnikové finanční plány v případech, kdy nadšení podnikatelé předpokládají neúměrně vysoká tempa růstu.

Dvojice autorů, Leona Grycmanová a Jan Ulrich z Ústavu soudního inženýrství při Vysokém učení technickém v Brně, poukázali na častou realitu, v níž se nachází odhadce, který musí zpracovat posudek při neexistenci komplexních podkladů. S ohledem na tuto skutečnost nesmí proto zapomenout uvést všechny nepříznivé okolnosti do textu posudku. Jan Krasňan ze společnosti CCI Advisors uvedl čtyřfázovou oceňovací metodu aplikovatelnou na životní cyklus podniku s důrazem na stanovení temp růstu v jednotlivých fázích.

Specifika bankovního podnikání vyžadují určitý stupeň modifikace obecných principů výnosových ocenění. Těmito otázkami se zabýval Milan Hrdý z Katedry financí a oceňování podniku VŠE. Problematickým se jeví určení peněžních toků vzhledem k tvorbě dobrovolných rezerv a opravných položek k úvěrovým pohledávkám. Specifický avšak praktický problém týkající se ocenění lékařských ordinací vedoucích jednoduché účetnictví rozebral Pavel Kašpárek z SKS Poradenství. Za nejkomplikovanější označil stanovení hodnoty "kartotéky" tvořící jakýsi goodwill lékaře, který však podle našich právních předpisů nelze prodat samostatně, ale pouze jako součást celého podniku.

Jiří Fotr z Katedry managementu VŠE a Stanislav Hájek ze společnosti Valex prezentovali možnosti stanovení tržní hodnoty podniku pomocí specializovaného softwarového programu EVALENT. Předností tohoto programu spočívají v zapracování analýzy citlivosti a široké volby oceňovacích metod.

Na základě velmi pozitivních ohlasů mezi účastníky připravuje Institut oceňování majetku při VŠE druhý ročník této konference v roce 2003.

Poznámka:
Autoři příspěvku: Miloš Mařík, Petr Marek, Radim Laník.
Příspěvek bude uveřejněn v časopise Acta Oeconomica Pragensia, 2003, roč. 11, č. 1.